03.08.2015
Čeká nás pořádné stoupání. Silnice se klikatí. Odpočineme si na náměstí městyse Černý Důl, abychom si přečetli nějaké zajímavé informace. První písemné zmínky o Černém Dole jsou z roku 1383, dolovala se zde železná ruda. Městys se tak jmenuje zřejmě proto, že byl obklopen černými hlubokými lesy. Nyní se řadí k oblíbeným hlavně zimním střediskům, ale je zde velice příjemně i v létě. Po krátkém odpočinku stoupáme dále a výše. Silnice vede lesem, ne už tak černým jako kdysi dávno, ale poskytuje příjemný stín. Naštěstí není velký provoz. Po chvíli je vidět konec lesa a hurá, jsme nahoře. Ani neodpočíváme, ale sjíždíme dolů do Janských Lázní, abychom stihli lanovku.
Janské Lázně jsou krásným a velice známým střediskem v Krkonoších. Je to jediné lázeňské středisko na české straně Krkonoš a jsou velice oblíbeným zimním střediskem. Ale je tu opravdu krásně i v létě. Je to město, kde můžete strávit volný čas a dovolenou velmi rozmanitým způsobem, který kombinuje sportovní a kulturní vyžití. Janské Lázně jsou výchozím bodem pro výlety do hor. A večer si pak obléknete šaty a můžete protančit střevíčky na Kolonádě při tanečních večerech. My jsme si vystáli frontu na lanovku a Černohorský Express nás vyveze na Černou horu. Kola také samozřejmě. Ti zdatní si to mohou vyšlapat z Janských Lázní, ale my nemáme tolik natrénováno.
Černá hora je 1299 m vysoká. Její vrchol je poměrně rozlehlý a tak zde nalezneme několik významných staveb. Tou jednou je vysílač, který začal vysílat v roce 1977. No a teď si uvědomuji, že to mi byl rok. Poblíž jsou i rašeliniště, tak raději pokračujeme dále, aby si mě někdo nespletl s fosílií.
Od lanovky sjedeme k Pražské Boudě. Je čas oběda a dáváme si výborný oběd. Bouda je zrekonstruovaná a vypadá majestátně. Ani se nám odtud nechce. Pokračujeme pak po vrstevnici směrem k Vrchlabí, kde máme zajištěné ubytování. Jsme rádi. V nohách máme skoro 50 kilometrů, ale výlet opravdu stál za to a již nyní se těšíme na další.
Vyhledávání